Český rozhlas, Petr Holub -

Jak dopadne politik, který to myslí s akcí „čisté ruce“ vážně, o tom se přesvědčil první náměstek karlovarského primátora Jiří Kotek. Když chtěl prozkoumat a znovu vyúčtovat nejvíce podezřelou stavbu v Karlových Varech, známou hokejovou arénu za miliardu korun, byl bez milosti odvolán. Jeho likvidace trvala přesně čtrnáct dnů.

Příběh karlovarské hokejové arény je všeobecně známý. Postavilo ji konsorcium složené z firem Metrostav, Syner a Bau-stav, přitom poslední z nich má úzké vazby na místní politiky ČSSD a ODS.

Stavební konsorcium bylo vybráno v proslavené „karlovarské losovačce“, z níž se zachoval videozáznam, který ukazuje, jak nervózní úředník dlouho marně hrabe v osudí, aby vybral tu správnou firmu. Losovačka proběhla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, to uznal antimonopolní úřad a Nejvyšší soud.  Stavba hokejové arény se prodražila i během stavby a peníze byly vyčerpány, i když nezbylo na původně plánovaný bazén.

Případ zimního stadionu se stal jedním z důvodů, proč občané Karlových Varů zvolili loni v listopadu úplně nové zastupitelstvo. Koalici na radnici pak složily Karlovarská občanská alternativa, ALTERNATIVA, hnutí O co jim jde?! a TOP 09. V opozici zůstaly staré strany, ODS, ČSSD a KSČM.

Jiří Kotek byl předsedou druhé nejsilnější strany ALTERNATIVA a stal se tedy prvním náměstkem primátora Petra Kulhánka, který je ze strany Karlovarská občanská alternativa. Kotek dostal na starosti investice a pustil se do toho, co občanům slíbil: totiž do rozplétání případů rozhazování městských peněz, které kritizoval ještě jako opoziční zastupitel.

Škody způsobené městu vyčíslil celkem na tři a půl miliardy, největším případem byla samozřejmě hokejová aréna. Jednotlivé případy pak začal předkládat justici za tím účelem, aby vymohl utracené peníze pro město zpátky. Aréna byla třetím případem.

V prvním červnovém týdnu podal náměstek Kotek určovací žalobu. Požadoval v ní, ať soud rozhodne, komu vlastně aréna patří. Odvolával se na fakt, že výběrové řízení proběhlo v rozporu se zákonem. Smlouva o dílo se stavebními firmami nebyla projednána v zastupitelstvu a nakonec ji podepsal náměstek, který k tomu nebyl pověřen primátorem ani statutárním náměstkem. Proto byla také smlouva se stavebníky podle Kotka neplatná.

Pokud by dal soud karlovarskému náměstkovi za pravdu, byli by za majitele arény označeny stavební firmy. Město by pak od nich mělo dostat zpátky peníze.Tak radikální postup v boji s korupcí ještě žádný politik v Česku nezkusil a Kotkovi se také nevyplatil. Karlovarský náměstek dnes musí čelit žalobám od politických konkurentů a v různých médiích je obviňován z všemožných nekalostí.'

Nejsilnější kalibr nasadila televize Nova, která Kotka 20. června označila bez důkazů za mafiána, který se živí praním špinavých peněz z Ruska. Využila tomu skutečnosti, že Kotek měl před deseti lety opravdu nevinné kontakty s ruskými podnikateli.  Reportáž Novy se vysílala v předvečer zasedání zastupitelstva, při kterém byl Kotek odvolán z funkce náměstka. Postavili se proti němu nejen občanští a sociální demokraté s komunisty, ale také koaliční partneři. Svůj obrat zdůvodnili tím, že s nimi Kotek málo komunikoval.

Ještě není vyloučeno, že karlovarský exnáměstek svůj spor nakonec vyhraje. Bude však záležet na tom, jak dopadne jeho určovací žaloba. Pokud ho rekonstruované vedení radnice stáhne zpátky, tak svou bitvu o arénu prohrál. Bude mít však opravný pokus v příštích městských a možná už krajských volbách. Šanci mu dali sami jeho soupeři, kteří proti němu postupovali příliš účelově.

Z případu karlovarského náměstka plyne pro tuzemské politiky poučení. I když se hlásíte k novému politickému stylu a chcete bojovat s korupcí, tak se nepokoušejte zasahovat do již dohodnutých nebo dokonce uzavřených veřejných zakázek. Jinak se svým novým politickým stylem rychle skončíte. Nakonec vaši spolupracovníci jsou nezkušení a nemají žádný velký majetek, proto bude velmi snadné je přesvědčit, aby zajistili svou rodinu pouhým zvednutí ruky.

Ze stejných důvodů musel koneckonců odejít liberecký primátor Jan Korytář, který odmítl podepsat dvě podezřelé půlmiliardové zakázky. Věci veřejné začaly mít ve vládě vážné potíže záhy poté, co ministr dopravy Vít Bárta vyměnil ředitele krajských poboček Ředitelství silnic a dálnic. Právě jejich prostřednictvím mohl odhalit, jak se předražují tuzemské dálnice – pokud to tedy měl opravdu v úmyslu.

Naopak se i těm, kdo chtějí politiku změnit k lepším, doporučuje, aby nechali staré zakázky doběhnout. Pak mohou ve svých funkcích přežít neomezenou dobu a vládnout osvíceně, jak jen budou chtít. 

Jediným rizikem pro takové realistické řešení může být fakt, že se noví starostové či ministři ušpiní už jen tím, že mlčeli.